Modul: Minimální objednací množství na dodavatele¶
Manažerský popis¶
Při tvorbě objednávek se často setkáváme s dodavatelskými limity. Jedním z těchto limitů mohou být minimální objednací množství nebo hodnota objednávky, pomocí kterých chce dodavatel zabránit častým a pro něj neefektivním objednávkám v malém množství nebo hodnotě. Jako motivaci k odebrání minimálního množství mnohdy dodavatelé volí určité benefity pro odběratele, kteří mají následně snahu zadaných limitů dosáhnout. Benefitem může být například poskytována doprava zdarma nebo za sníženou cenu, množstevní sleva nebo propagační produkty k objednávce navíc. Naopak při nesplnění daného limitu v objednávce může být takováto objednávka dle smlouvy penalizována nebo nemusí být vůbec uskutečněna.
Modul minimální objednací množství umožňuje skupinám položek spadajících do průniku vybraných skupin produktů a skladů nastavit tyto minimální limity. V jeden den je pak od jednoho dodavatele dohromady navrženo objednat minimálně zadané množství nebo hodnota. Modul toho docílí přesunutím vhodných objednávek z následujících dní na aktuální den.
Funkční popis¶
Můžeme uvažovat dvě úrovně nastavení minimálního objednacího množství. Prvním případem je nastavení MOQ* na úrovni konkrétního produktu dodavatele (tento případ je popsán v kapitole Modulu návrh objednávek – akceptace minimálního setu a množství). Druhým případem je MOQ na dodavatele, které vyjadřuje limit na všechny nebo určitou část jeho produktů na jednom nebo více skladech. Pokud je MOQ při aktuální objednávce splněno, nevzniká problém a nedochází tak k nutnosti tuto objednávku upravovat. Může ale nastat situace, kdy aktuální objednávka MOQ nenaplní a je nutné objednávku naplnit pomocí budoucích objednávek dle zvolených parametrů tak, aby aktuální objednávka tyto limity splňovala.
* MOQ (minimum order quantity) = minimální objednací množství
Postup metody je ilustrován v následujícím příkladu.¶
Zadání:
Dodavatel X při objednání zboží v hodnotě více než 200 000 Kč poskytuje firmě slevu. Cílem firmy je přizpůsobit objednávky tak, aby této slevy bylo dosaženo. Firma chce zároveň zohledňovat expiraci zboží.
Předpoklad:
U zvolených produktů je pro zjednodušení příkladu vypočítáno, že při zohlednění expirace nesmějí být na aktuální datum přesunuty navržené objednávky ve výhledu delším než 35 dní, tedy více než 5 týdnů (existovala by hrozba, že se zboží na skladu zkazí).
Postup k dosažení cíle v zadání:
Je nadefinována kombinace dodavatel (dodavatel X), skupina produktů a sklady, které mají být pro výpočet zahrnuty. Tuto kombinaci může uživatel definovat v administraci (viz Administrace minimálního objednacího limitu níže) nebo může být přenášena pomocí univerzální datové mapy.
Pro následný algoritmus je vytvořena pomyslná matice (Obrázek 1) se sloupci:
- produkt ID,
- skóre (dle segmentace ABC),
- následující sloupce obsahující výhled do budoucna.
Výhled do budoucna z předchozího kroku je upraven na základě informace maximální doba sloučení. Údaj maximální doba sloučení vyjadřuje maximální počet dní na přesunutí objednávek na dnešek pro konkrétní produkt. Pokud výhled toto kritérium splňuje, pak vstupuje do výpočtu. Pokud výhled toto kritérium nesplňuje, nebude zohledněn (viz následující popis – Význam maximální doby sloučení). V tomto příkladu je maximální doba sloučení rovna pěti týdnům (viz předpoklad)
Význam maximální doby sloučení:
Maximální doba sloučení obecně vyjadřuje určitou aspirační úroveň ve dnech, po kterou se pro danou položku můžeme dívat do budoucna a pro kterou je ještě relevantní přesouvat objednávky z budoucnosti na aktuální okamžik.
Možné příklady parametrů pro určení maximální doby sloučení jsou:
- Maximální obrátka zásob, kterou chci pokrýt – pokud chci dosahovat obrátky 80 dní, nebudu naskladňovat produkt s obrátkou 120 dnů.
- Expirace – nelze objednat produkt, který má expiraci 60 dnů, pokud by byl standardně objednán až například za 65 dnů.
- Model po této úpravě dat dále pracuje se skóre produktů a periodou. Periodu může uživatel zadat v administraci (viz Administrace minimálního objednacího limitu níže) nebo může být přenášena pomocí univerzální datové mapy. Na Obrázku 1 jsou zobrazeny dvě možné volby nastavení periody, která udává délku výhledu do budoucna. Do výpočtu tohoto modulu tedy vstupuje skóre jednotlivých produktů a uživatelsky volená perioda. Nastavení periody a skóre pak balancuje to, zda jsou k vyplnění limitu spíše použity položky s větším skóre nebo i položky s nižším skóre. Čím delší je perioda tím raději k pokrytí MOQ bereme produkty se skóre A s větším množstvím pokrytí dnů.
Kroky bodu 4:
- Seřazení produktů dle jejich skóre (přesné hodnoty – není omezeno pouze na ABC).
- V nastavené periodě jsou vyhledávány návrhy objednávek produktů v pořadí dle skóre (postupně řádek po řádku) dokud není naplněno MOQ.
- Je vytvořen takový návrh objednávky, který splňuje MOQ dodavatele
Obrázek k ilustrativnímu příkladu:
Obrázek 1 ilustruje výběr položek, které naplní zvolené minimální objednací množství (v hodnotě 200 000 Kč). Na obrázku jsou ukázány dvě možné volby periody. Při kratší periodě jsou pro naplnění minimálního objednacího množství voleny produkty s ID 1 – 7, tedy produkty s ABC hodnotou A i B, naopak při volbě delší periody jsou voleny jen produkty 1 a 2 s ABC hodnotou A. Výhled do budoucna je v tomto případě omezen pomocí maximální doby pokrytí zásobami na 5 týdnů. Objednávky v 6. týdnu nelze použít pro přesun na aktuální návrh (označeno šedě).
Administrace minimálního objednacího limitu
Objednací limity je možné administrovat přímo v STOCK nebo lze tato data posílat z primárního systému pomocí univerzální datové mapy.
Nastavení limitů pro objednání v STOCK zobrazuje následující Obrázek 2. Uživatel může v nastavení vybrat Sklad/y, Skupiny produktů a Dodavatele, pro kterého je nastavení platné. Pro takto vybranou množinu produktů dodavatele je možné následně nastavit finanční nebo množstevní limit, současně lze zadat periodu pro slučování objednávek a také dobu pro sloučení objednávek.
Obrázek 2
Po uložení se zobrazí tabulka (Obrázek 3) s přehledem všech nastavení a možností je smazat nebo editovat.
Obrázek 3