Modul: Návrh objednávek¶

Základní princip výpočtu objednávek¶

Na začátku před první objednávkou se vytvoří průběh zásob bez návrhů:

Je vidět, že pokud by se neobjednávalo, tak se okolo 17. 7. 2016 zásoba dostane do výpadku. Z toho důvodu systém vytvoří objednávku. Perioda je nastavena na 7 dní a objednávka by tedy měla pokrýt 7denní období. Po vytvoření objednávky graf vypadá takto:

Je vidět, že byla vytvořena objednávka a výpadek se posunul o 7 dní dál. Tímto způsobem se postupuje, až dokud se nevytvoří objednávky na celé nastavené období.

Výsledný stav vypadá následovně:

Jak rozhodnout kdy objednat a kolik objednat?¶

V grafech z předcházející kapitoly si lze všimnout, že disponibilní zásoba se drží nad pojistnou zásobou. Toto je základní nastavení systému STOCK.

Existují 2 základní problémy, které musí modul Návrh objednávek řešit. KDY objednat a KOLIK objednat.

Doobjednávání zásob po výpadku¶

Někdy se může stát, že i přesto, že se objedná okamžitě, dojde k výpadku. V průběhu tohoto výpadku mohou být předpovídány další prodeje a kvůli tomu se zásoba dostává dále do mínusu. Názorně je to vidět na následujícím obrázku, kde zásoba klesla až na úroveň -24 kusů.

V tomto případě je nutno vyřešit, kolik z -24 kusů se ještě prodá, tj. kolik zákazníků mezi 6. 7. 2016 (dnes) a 18. 7. 2016 se pravděpodobně rozhodne, že si produkt objedná navzdory nulové zásobě a kolik z nich se rozhodne, že si produkt nekoupí. Standardní nastavení STOCK je takové, že pro koupi se rozhodne 80 % zákazníků. Toto nastavení je vždy globální pro jednu implementaci STOCK .

Pro algoritmus to znamená, že aby se objednávky dostaly na 0, musí objednat 80 % z 24 kusů v záporu (20 kusů). A dále musí pokračovat tak, aby zboží vystačilo na další objednací periodu.

V případě, že součástí předpovědi na období 6. 7. 2016 (dnes) až 18. 7. 2016 jsou také nějaké zákaznické objednávky, tak se tyto objednávky NESMÍ ponižovat procentem pravděpodobnosti nákupu, ale musí se s nimi počítat vždy na 100 %.

Akceptace minimálního setu a množství¶

Objednávky pracují v základní variantě s pojmem minimální množství nebo minimální set. Tyto údaje lze nastavit pro jeden konkrétní produkt, sklad a dodavatele pomocí SIDI nebo pomocí modulu: Administrace dodavatelů a Administrace dodacích vlastností skladů.

Minimální objednací množství je minimální počet základních měrných jednotek, které lze objednat.

Minimální objednací set je násobek základní měrné jednotky, v němž je možné objednávat.

Pokud je minimální objednací množství 100 kusů a minimální objednací set 20 kusů, tak lze objednávat 100, 120, 140, 160, … kusů.

STOCK nikdy nezaokrouhluje ve standardním modulu objednávání množství směrem dolů. I v případě, že je balení 100 kusů a je nutné objednat jen 1 kus, objedná se 100 kusů. Toto chování mohou za určitých okolností měnit některé z rozšiřujících modulů popsaných níže, ale vždy jen za přesně stanovených podmínek. Je to proto, že primárním účelem systému STOCK je dodržet nastavenou úroveň zákaznických služeb a to by nebylo možné při zaokrouhlování dolů.

Práci s minimálními množstvími a sety je dále možné upravovat v rozšíření tohoto modulu: Pokročilá minimální objednací množství a sety.

V případě, že je třeba pracovat s minimálními objednacími množstvími hromadně přes více produktů (nebo celého dodavatele), je nutné použít modul: MOQ na dodavatele a sklad. Je možné nastavit limit v kusech nebo množstevních jednotkách.

Dále mohou být základní objednací množství ovlivněna především nástavbovými moduly:

• Expirace
• Ekonomické zaokrouhlování na balení
• Smart rozdávání karet
• Vytěžování množstevních a objemových jednotek v GUI
• Vytěžování množstevních a objemových jednotek v SIDI
• Případně mohou být ovlivněny dalšími moduly

Akceptace objednacích a doručovacích dní¶

Objednací a doručovací dny slouží objednávkám jako vstup k tomu, aby věděly, kdy je možné vytvářet nákupní objednávky a kdy je možné tyto nákupní objednávky přijmout na sklad a tím zvýšit disponibilní zásobu.

Rozlišují se dva základní typy zadávání objednacích a doručovacích dnů:

• Objednací den + doba dodání: Používá se především na objednávky k dodavatelům, kdy dodavatelé mají dny, kdy je možné objednávat (např. jen středa) a víceméně variabilní délku doby dodání, takže zboží přijde přibližně za např. 20 dní. Je vhodné především pro delší doby dodání. Doba dodání se vždy zadává v kalendářních dnech, nikoliv pracovních. Pokud vyjde doručovací den na svátek (Modul: Svátky) nebo na nepracovní den (ve STOCK lze nastavit pracovní týden na PO-PÁ, PO-SO, PO-NE), tak se automaticky doručení posune na nejbližší pracovní den.
• Pevná kombinace Objednací -> Doručovací den: Používá se především pro objednávky z centrálního skladu na pobočky, kdy jsou přesně dané doručovací (závozové) dny. Jako objednací den se v tomto případě udává poslední možný termín, kdy je nutné vytvořit objednávku tak, aby byla doručena v daný doručovací den. V případě pevného kalendáře se tento doručovací den použije i v případě, že nastane svátek, nebo nepracovní den. Pokud to chce uživatel změnit, musí na dané období nastavit časovou výjimku v nastaveních.

Ordering and delivering days can be imported using input database (SIDI) or set up using user interface of STOCK. This is described in the chapter for: Administration of suppliers and Administration of delivery properties of warehouses.

V těchto modulech je možno zadávat standardní objednací a doručovací dny a zároveň i výjimky platné v době svátků.

Objednávání v distribučním modelu společnosti¶

V případě, že objednávání neprobíhá pouze z jednoho dodavatelského skladu, ale existují i návrhy distribuce mezi sklady (Modul: Distribuce mezi sklady) nebo existují v rámci firmy výrobní objednávky (Modul: Výroba), tvoří se tzv. víceúrovňové objednávky.

Vysvětlení na firmě, která má centrální sklad C a pobočky P1, P2, P3: Pobočka P3 má ještě dvě další výdejní místa V1 a V2 na různých lokacích. Centrální sklad objednává od dodavatele D a dodává všem třem pobočkám P 1-3. Pobočka P3 dodává výdejním místům V1 a V2. Výdejní místa, pobočky i centrální sklad prodávají zákazníkům.

Návrh objednávání probíhá následovně:

1. Na základě předpovědi prodeje se navrhnou nákupní objednávky z výdejních míst V1 a V2 na pobočku P3.
2. Pobočka P3 na základě předpovědi prodeje svým zákazníkům a na základě objednávek z výdejních míst V1 a V2 (tyto nákupní objednávky jsou připočítané k předpovědi prodeje P3) navrhne nákupní objednávky na centrálu C.
3. Pobočky P1 a P2 nemají výdejní místa, takže pouze na základě své předpovědi prodeje navrhnou nákupní objednávky na C.
4. Centrála na základě své předpovědi prodeje, ke které připočítá nákupní objednávky z poboček P1, P2, P3 navrhne nákupní objednávky k dodavateli. Centrála už nepočítá s nákupními objednávkami z V1 a V2, protože tyto jsou už obsažené v nákupních objednávkách P3

STOCK neřeší, zda nadřazená pobočka nebo centrála má dostatek disponibilní zásoby, protože je schopná ji včas objednat od dodavatele. Každá pobočka si objedná přesně to, co potřebuje, vytvoří objednávku a je na nadřízeném skladu, aby objednávku vykryl. To znamená, že se navrhují objednávky na pobočky i v případě, že je na centrále nulová zásoba. Toto se v ideálním případě nestává, protože STOCK řídí celý dodavatelský řetězec v rámci firmy. Ale v modelové situaci, kdy dodavatel přestane dodávat na centrálu, je nutné vědět, že pobočky potřebují zboží a je potřeba jej zajistit buď jiným způsobem (alternativní dodavatel, překup zboží, přímé dodávky) nebo produkty vyřadit ze sortimentu.

Výroba funguje velmi podobně jako distribuce mezi sklady. Rozdíl je pouze v tom, že centrální sklady se nahradí surovinami a pobočky finálními produkty. Další rozdíl je v tom, že při distribuci mezi sklady se posouvá vždy stejný výrobek, ale při výrobě se sada surovin mění v přesně daném poměru podle výrobního kusovníku na jiný produkt.

Objednávání zakázkových produktů¶

Pomocí SIDI lze nastavit, že produkt se objednává pouze na zakázku. To znamená, že nákupní objednávka se vytvoří, jen když přijde zákaznická objednávka (Modul: Zákaznické objednávky).

Chování produktů na zakázku je následující:

• Pokud existuje disponibilní zásoba vyšší nebo rovná než je zákaznická objednávka, nevytvoří se žádná nákupní objednávka.
• Pokud existuje disponibilní zásoba, nižší než je zákaznická objednávka, doobjedná se rozdíl (zaokrouhlený na minimální množství a balení).
• Pokud existuje objednávka na cestě (Modul: Objednávky na cestě), která má datum doručení menší nebo rovno datu zákaznické objednávky, tak se tato objednávka připočítá k zásobě.
• Pokud existuje objednávka na cestě, která má datum doručení až po zákaznické objednávce a existuje možnost, jak doručit zboží (např. od jiného dodavatele) před zákaznickou objednávkou, tak se tato objednávka na cestě ignoruje a zboží se navrhne do objednávky.

Vysvětlení objednávek¶

Obrazovka „Vysvětlení objednávek“ slouží k podrobnému rozpisu kroků, kterými systém zajistí optimální hladinu zásob dané položky.

Systém sleduje čtyři základní kanály, které způsobují změnu ve stavu zásob:

• Objednávka od klienta (dohodnutý odběr)
• Výdej do výroby (položka je surovina potřebná k výrobě finálního výrobku)
• Výdej do distribuce mezi sklady (přesun z centrály na pobočky)
• Předpověď poptávky (prodej koncovým zákazníkům)

Také ještě existuje hladina pojistné zásoby, kterou systém udržuje nad standardní spotřebou jako pojistku pro nečekaný odběr nebo výpadek dodavatele a podobně (spočítané statisticky tak, aby se udržel požadovanou Úroveň zákaznických služeb).

Na základě těchto dat a stavu zásoby v aktuálním dnu se vyhledávají výpadky, které se následně řeší nákupem nebo přesunem položek na daný sklad, t.j. vytváří se objednávka.

U každého výpadku se podrobně evidují vstupy, které výpadek způsobily, přičemž se sledují dvě klíčové hodnoty: Potřebné množství a Skutečně potřebné množství (množství očištěné o prodeje ztracené kvůli výpadku). Koncový objem objednávky po zaokrouhlení na balení / MOQ je uveden jako Skutečně objednané množství.

Potřebné množství vzniká z objemů blokovaných na pokrytí požadavků během současného výpadku (v případě, že nastal) a požadavků ode dne dodání aktuální objednávky do dalšího možného dodacího termínu.

Při vytváření objednávek se sledují dvě hladiny zásob: skutečné zásoby a blokované zásoby.

• Skutečné zásoby (na grafu červeně) jsou odvozeny ze stavu zásob v nultém dni tak, že každý den je odečtena celková spotřeba od aktuální hladiny.
• Blokované zásoby (na grafu oranžově) jsou skutečná zásoba + objem objednávek na cestě + objem právě navrhované objednávky. Hodnota se využívá při min-max objednávaní podle signální hladiny.

GUI¶

Na záložce „Vysvětlení objednávek“ je zobrazena historie zásob jakož i původní stav (ke dnešnímu dni), to znamená výhled do budoucna v případě, že se nic neobjedná. Následně je zobrazen výsledný stav se všemi objednávkami do budoucna (podle zadaného rozsahu).

Potom následuje seznam všech výpadků a podrobné informace o jejich řešení. V tabulce jsou shrnuty údaje o dodacích vlastnostech, případných promoakcích a nutných množstvích (viz příklad).

V grafu jsou uvedeny zadané hladiny graficky. Po najetí myši na jednotlivé časové řady se zobrazí popisek s názvem řady, hodnotou a datem (absolutním i indexem, což je offset v dnech od dneška do daného dne).

Pokročilé objednací sety¶

Funkčnost slouží k podrobnému rozvrstvení objednaných balení. Typické použití je zaokrouhlování objednávání produktu na celé palety, nebo např. od 70% naplněnosti palety.

Pokročilé objednací množství a sety je možné nastavovat pouze pomocí modulu SIDI.

Toto rozšíření umožňuje skupinou pravidel s různými prioritami nastavit přesná pravidla zaokrouhlování na objednací množství.

Možné jsou následující varianty (vždy ilustrované příkladem):

• Základní nastavení, které se použije vždy, když se poruší ostatní pravidla.
• V tomto příkladu nebude základní pravidlo zaokrouhlovat.
• Pro libovolný rozsah množství nastavit na jaké balení směrem nahoru by měla být zaokrouhlena.
  • V tomto příkladu od 20 do 60 kusů zaokrouhlovat na kartony po 5 kusech.
  • Od 61 kusů zaokrouhlovat vždy na celé vrstvy palet po 100 kusech.
• Pro libovolné balení lze určit, zda jej použít, pokud se naplní na zadaný počet procent.
  • Na paletu se vejde 1000 kusů. Pokud se naplní 70 % palety, objedná se vždy celá paleta, jinak budou platit ostatní pravidla.

Jak se bude pro daný příklad zaokrouhlovat, ukazuje následující tabulka:

Nastavení objednacích limitů pro novinky pomocí SIDI¶

Objednávání novinek je možné na základě vstupů z ERP systému. Je možné importovat minimální množství a objednací množství. Pokud zásoba klesne pod minimální množství, objedná se objednací množství.

Tyto hranice slouží jako minimální. Pokud by systém potřeboval objednávat dříve nebo větší množství, tak to udělá. Jedná se pouze o pojistný mechanismus, pokud dojde ke vzniku dostatečné historie zásob.

Funkčnost lze používat jen pomocí nastavení přes modul SIDI.

Nastavení objednacích limitů pro povinné produkty¶

Nastavení slouží pro udržení strategického sortimentu na prodejně navzdory tomu, že se často neprodává, ale musí tam být z jiných manažerských důvodů (například je-li to klíčová značka, jde o dohody s dodavatelem, nebo je-li to produkt, který nesmí vypadnout ani na slabších prodejnách řetězce).

Funkčnost je možné používat jen pomocí nastavení přes modul SIDI.

Funkčnost je založena na nastavení dvou údajů - množství:

1. minimální hranice disponibilní zásoby
2. objednací množství při porušení minimální hranice

V případě této funkčnosti funguje návrh objednávek standardním způsobem na základě popsaných statistik. Ale když náhodou klesne zásoba pod minimální hranici, tak se doobjedná množství z bodu 2. Slouží tedy jako „záchranná brzda“ na objednávání povinných produktů.

Nastavení objednacích limitů pro novinky pomocí SIDI¶

Funkčnost je prakticky totožná s předcházejícím rozšířením. Jediný rozdíl je ten, že tato funkčnost je aktivní jen v případě, že produkt je označen jako novinka. To poskytuje uživateli možnosti řízení novinek v době náběhu jejich prodeje.

Funkčnosti objednacích limitů pro povinné produkty a novinky se dají kombinovat a pro obě možnosti mít nastavené jiné hodnoty minimální a objednací hranice.

Tím pádem produktový manažer při zakládaní produktu dokáže nastavit tyto limity pro období, kdy bude produkt novinkou a po uplynutí období automaticky přejít do řízení zásob povinných skrze funkčnost limitů na povinné produkty.

Nastavení promoční pojistné zásoby před začátkem promoční akce pomocí SIDI¶

Pro určité druhy zboží, které nemají krátkou expirační dobu, může být výhodné nastavit promoční pojistnou zásobu už před začátkem akce, aby se logistika postupně připravila na zvýšené objednávky a nespoléhala se jen na jednu jednorázovou vysokou objednávku.

Výpočet pojistných zásob je popsaný v modulu Pojistná zásoba a odstavci Promoční pojistná zásoba.

Rozšíření pracuje s touto vypočítanou pojistnou zásobou.

Pomocí SIDI lze nastavit:

• kolik procent této pojistné zásoby se má přidat ke standardní pojistné zásobě před akcí,
• kolik dní před akcí má být navýšena běžná pojistná zásoba o toto procento.